Stimulační program MAXÍK

Věnuji dětem, které potřebují podpořit před vstupem do první třídy, pracovat na grafomotorice, i dětem školním, u kterých deficity stále přetrvávají, a také dětem s již diagnostikovanou specifickou poruchou učení, ADHD.

Já sama získávám praxí nové poznatky, formují se mé přístupy. Snažím se s dětmi pracovat hravou uvolněnou formou a „ušít“ každému dítěti přístup na míru dle jeho potřeb. Osvědčuje se mi princip „méně ale často“. Pravidelnou intenzivní prací dítě nejen dohání deficity, ale učí se i pozornosti, trpělivosti, práci s chybou. Úspěch v práci (která je mnohdy mravenčí) přináší spokojenost a podpoří sebevědomí. Děti rozkvetou!

Někdy mi pomáhají stimulační programy, které jsou již vyzkoušené, úspěšnost je ověřená.

Jedním je stimulační program Maxík, který v krátkosti představím.

Je to akreditovaný program MŠMT č.j. 16 749/2012-25-302

Autorkami jsou Mgr. Pavla Bubeníčková a PaedDr. Zdeňka Janhubová. Vznikl na základě jejich dlouhodobé zkušenosti z práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Je určen pro děti od pěti let, děti s odloženou školní docházkou a pro děti 1. a 2. třídy, kterým se psaní, čtení a počítání ve škole příliš nedaří.

Práce je možná skupinově i individuálně.

V patnácti systematicky propracovaných lekcích jsou posilovány složky:

motorická,

grafomotorická a

percepční.

Každodenní práce není časově náročná, ale je potřeba pravidelnost. S dítětem pracuje jak terapeut, tak i rodiče doma. Pokud je dítě nemocné, rodič si přijde pro instrukce a materiály pro domácí práci. Jakékoliv nejasnosti je možné individálně konzultovat.

Činnosti jsou zaměřené na celkový rozvoj dítěte.

Nácvik pohybových stereotypů – stabilní držení těla – sezení i postoj – zvládnutí rovnováhy, zdravého dýchání.

Grafomotorické dovednosti – správný úchop psacího náčiní, správné sezení, pohyblivost kloubů ruky.

Schopnost uvědomělého cíleného pohybu a jeho automatizace a fixace – koordinace a ovládání motoriky těla.

Rozvoj komunikačních dovedností – rozvoj pojmového myšlení a řeči, porozumění obsahu slyšeného

Rozvoj dílčích funkcí v oblastech:

• oblast zraková – rozlišování, zraková paměť a vizuomotorika
• oblast sluchová – schopnost věnovat pozornost a rozumět obsahu sdělení, rozlišování zvukové podoby hlásek, slabik a slov, sluchová paměť a audiomotorika (příjem informací sluchovou cestou a jejich zpracování do verbální, kreslené i psané podoby)
• oblast prostorové orientace – na vlastním těle, na papíru, před sebou, na protější osobě, orientace v okolí
• intermodalita – schopnost přepínat mezi různými způsoby smyslového vnímání. Např. Podle zvukové podoby hlásek si představit správný tvar písmen a opačně.
  Děti s tímto oslabením mají problém s vytvořením spojení mezi zrakovými, sluchovými a prostorovými podněty. Nerozumí slovním pokynům, potřebují názorné vedení, podrobný návod i na opakující se denní činnosti. Dítě je nesamostatné, pracuje pouze s oporou a vedením.
• serialita – v předškolním věku souvisí s řazením stále se opakujících běžných činností – při oblékání, hygieně, dodržení režimu. Ve škole při výuce se potíže mohou projevovat se správným řazením písmen ve slovech při psaní a čtení, s pořadím slov ve větě nebo i číslic. Dítě může vynechávat písmena, číslice či znaménka – diakritická či početní.
  Nedostatky v této oblasti výrazně zasahují i do chování dítěte – obtížně zvládá pravidla chování, vytváří si vlastní nelogické a společensky nepřijatelné postupy.

Koncentrace pozornosti – zaměření a udržení pozornosti, soustředění se na úkol. Poruchy vznikají na neurologickém podkladě a projevují se impulzivitou, překotností, odklonitelností pozornosti, těkáním od jedné myšlenky, činnosti nebo zájmu k druhému.

Děti nejsou schopné začít pracovat, ke splnění úkolu potřebují delší čas, práci nedokončují.